close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Torn 15

5. září 2012 v 15:08 | Té |  Povídky


Byli jsme zapálení do hry,smáli jsme se,křičeli jsme,já jsem dokonce i pištěla. Když v tom se to stalo. Ležela jsem na pohovce a smíchy se popadala na břicho,když v tom Malik zakopl a spadl na mně. Leželi jsme tam,smáli se a jeden druhému se dívali do očí. Naklonil se ke mně a políbil mně.

"Co? Maliku" vyhrkla jsem
"Co? Vždyť.." rychle se posadil
"Sám jsi dneska novinám řekl,že jsme přátelé sakra!" chodila jsem po pokoji sem a tam
"Ale.." nevěděl,co má říct
"Ale?" podívala jsme se na něj
"Ale.. Oba víme,že se přitahujeme. Já se líbím tobě,ty se líbíš mně.." přibližoval se ke mně
"Maliku stůj" zastavila jsem ho rukou
"Šššš.." prstem mi zakryl ústa
"Maliku"
"Šššš.."
"Mali.." políbil mně

Pořád a pořád dokola. Polibky nabírali na intenzitě,pomalu jsme se přesunuli na pohovku,líbali se a vychutnávali si tu chvilku.Najednou jeho ruka začala rozepínat moje džíny.Když mi došlo,že tohle se dít nemá. Sebrala jsem se a utekla jsem do Harryho pokoje..
"Beccy!" volal za mnou
"Nech mně!"

Zavřela jsem dveře,zamkla jsem a sedla jsem si na zem. Pomalu ale jistě jsem se rozbrečela. Proč to Malik dělá? Proč si se mnou tak hraje? Asi jsem se v něm spletla.. Asi je stejný,jako ti ostatní a jde mu jen o jedno.. Nepřestávala jsem brečet.
"Beccy?" ozval se chraplavý hlas,který jsem hned poznala
"Harry" zašeptala jsem
"Pusť mně dovnitř"
"Harry" opakovala jsem
"No tak.. Zlato" klepal
"Nechci"
"No tak.. Rebecco.." řekl něžně
"Harry.. Nemůžu..Nechci..Nenávidím ho"
"Ale on tady není.."
"Dobře"

Vstala jsem ze země,přišla ke dveřím a otočila klíčem. Hned se ve dveřích objevila jeho kudrnatá hlava. Beze slova ke mně přišel a objal mně..
"Harry" znova jsem se rozbrečela
"Já vím.." šeptal
"Děkuju"
"Ššš.." hladil mně po zádech
"Proč.."
"Beccy..Neměla bys to teď řešit. Radši se vyspi" kývl směrem k posteli,ale pořád mně svíral v objetí
"Dobře" lehla jsem si
"Budu dole" zavíral dveře
"Harry" řekla jsem co nejhlasitěji
"Uhm?" otočil se a přišel ke mně
"Zůstaň tady se mnou"

Sedl si na křeslo k posteli,sledoval mně a čekal,až usnu. Pořád se mi ta chvíle vracela. Nechtěla jsem kvůli tomu idiotovi brečet,ale nedalo se to zastavit.. Poslední,co si pamatuju byla Harryho kolínská,potom jsem se ztratila..




  • Obrázek se hodí jak k části,tak k mé náladě :// Pomoc! Rozvesete mně!
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nikol Nikol | 5. září 2012 v 15:51 | Reagovat

To je to nejlepší co jsem kdy četla!!!!:)

2 Zumo's Zumo's | 5. září 2012 v 17:18 | Reagovat

Nádherný, úžasný, božííí :D pokračuj prosíím :)

3 Zuzana Zuzana | 5. září 2012 v 17:33 | Reagovat

Práve som začala čítať tuto poviedku a musím uznať že nič lepšie som zatial nečítala! :) Dievča ty si talent od prírody :D a to myslím doslova!

4 Kačka Kačka | 5. září 2012 v 17:46 | Reagovat

Presne tak!!!!pises perfektní povídku a to je duvod k radosti;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama