
Dneska je neděle,což znemená,že nás konečně nechají spát dýl. To bych ale nebyla já,abych se neprobudila ráno. Mobil ukazuje teprve osm hodin,podle mě všichni ještě spí. Jako první jsem zamířila do koupelny,kde jsem se dala do pořádku. Podle toho,jak to vypadá za oknem nebude venku asi zrovna dvakrát teplo,tak jsem si oblekla svoje černé džíny,tričko s Amy Winehouse a svoji baseballovou bundu,kterou mi oprali vážně rychle,díkybohu. Než půjdu ven,chtěla jsem se podíval na facebook,jestli mi náhodou nepsal Travis. Je to divný,protože většinou mi nechá zprávu,ale teď už se mi dva dny neozval..Doufám,že bude okey..
Nazula jsem si svoje conversky a vydala jsem se na snídani. Potvrdilo se mi to,že je neděle a že všichni ještě spí. Jídelna byla skoro prázdná. Na snídani jsem si dala jen pečivo a kávu,ráno nikdy moc nejím. Půjdu na chvilku do altánku a přísahám bohu,že pokud tam bude Malik,asi ho přizabiju! Vypadalo to,že tam nikdo není a tak to taky bylo. Konečně jsem měla altánek zase pro sebe. Nechtěla jsem nic dělat,když v tom mi zazvonil mobil. To je dost divný,protože mně nikdo nevolá.
Sister,objevilo se na displeji
"Hmm?" ozvala jsem se otráveně,protože poslední osoba,kterou bych chtěla slyšet je právě ona,no a potom Malik
"Rebecco,musím s tebou mluvit" řekla soucitně,což mně zaskočilo
"Ségra,nechci ti kazit iluze,ale co právě děláš? Bavíš se se mnou.." řekl a jsem jí ironicky
"Beccy..Jak že se jmenuje ten tvůj kamarád,se kterým si píšeš?" její otázka mně zaskočila
"Travis…Proč?" přišlo mi to divný
"Travis McConnor?" řekla jeho jméno
"Jo..Co se děje?" zeptala jsem se,když chvíli mlčela
"Víš Becc.." nadechla se,"Jednoho Travise McConnora zrovna našla policie v Autrálii" dořekla to
"Jak to myslíš našli? Co? Mluv,sakra" křičela jsem do mobilu
"Becc,je mi to líto.. Ale Travis..Je mrtvý" poslední dvě slova se mi vryly do paměti
Mobil jsem okamžitě hodila o zeď altánku..
Jak to myslí že Travis je mrtvý. Ne,Travis nemůže být mrtvý! Travis je můj kamarád a bude navždy!Křičel hlas v mojí hlavě..Postupně mi to začalo všechno docházet. Travis už není. Sestra se mi ozvala jenom proto,aby mi řekla že můj nejlepší kamarád umřel. Nemám nikoho,už nemám nikoho,komu by na mně záleželo.. Dala jsem se do pláče. Slzy se hrnuly jako vodopád a nešlo to zastavit.. Sakra Rebecco Hillary Hallová,vzpamatuj se! Ozvalo se mi v hlavě. Poslední slzy jsem utřela do rukávu mojí bundy,bezmyšlenkovitě jsem vstala a odešla do pokoje. To poslední,co teď potřebuju je vidět Malika,nebo kohokoli jiného.
Dneska jsem se rozhodla vynechat oběd. Nemám hlad,nemám žízeň.. Vlastně ani nevím,co budu dělat. I když jsem Travieho neznala osobně,chybí mi. Je to jako by mi někdo vyřezal srdce. Místo do jídelny jsem se teda vydala do altánku. Posadila jsem se na schod a jen tam tak seděla. Bylo mi jedno,že mi je zima. Bylo mi jedno,že musím vypadat jako totální magor.. Bylo mi jedno všechno..
"Ehm" odkašlal si někdo za mými zády.. "Myslel jsem si,že budeš tady" sedl si ke mně Malik
"Jak jsi na to přišel Maliku?" řekla jsem nepřístupným tónem
"Nebyla jsi na obědě." pousmál se
"Bingo.. A co to znamená? Že nemám hlad!" ukázala jsem na talíř,který držel v ruce
"Myslel jsem.." načal větu
"Tak příště nemysli"odsekla jsem mu
"Sakra,kdo umřel že se ke mně tak chováš?" vypustil z úst větu,ze které bych si v jiné situaci dělala srandu
"Kreténe!" sebrala jsem se a s pláčem jsem utekla
Otočila jsem se,jestli náhodou neběží za mnou,ale to jsem neměla dělat. Nedávala jsem pozor a zakopla jsem o velký klacek,který ležel na cestě. Jak široká,tak dlouhá jsem se natáhla na mokrou,vlhkou zem..
"Shit,doprdele.." začala jsem nadávat,ale nepřestávala jsem brečet
"Hey.. Jsi v pohodě?" přiběhl ke mně..kdo jiný než Malik
"Nejsem v pohodě,nic není v pohodě" vylívala jsem si na něm moji zlost
"Promiň.." řekl a pomohl mi vstát
"Dík"řekla jsem a setřela jsem si slzy
"Co se..Co se vlastně stalo?" zeptal se opatrně
"Maliku promiň.. Ale nebudu to řešit.. Čau" otočila jsem se a odešla jsem
Nechala jsem ho tam stát. Chudák asi ani nevěděl,co se stalo.. Cestou na pokoj mně něco napadlo. Na cigarety jsem už úplně zapomněla,třeba by mně mohli pustit..
"Dobrý den pane Hawkinsi" pozdravila jsem a posadila jsem se do křesla
"Slečno Hallová,co si přejete?" sundal si brýle a podíval se na mně
"Chtěla bych odejít. Jsem tady tři měsíce a cigaret jsem se ani nedotkla.." vysvětlila jsem mu
"Takže si myslíte,že to tam venku zvládnete?" přejel mně zkoumavým pohledem
"Jsem o tom přesvědčená"
"Tak tedy,večer si příjďte pro papíry" kývl na mně
"Dobře,děkuju.Naschledanou" kývla jsem taky a odešla jsem

- Vaše komentáře mně moc těší ;)
super další ;)