Ahoj,jmenuju se Rebecca Hall,ale pro kamarády jsem Becca. Mám osmnáct a momentálně se můj domov nachází za zdmi odvykacího ústavu tady v Londýně. Nejsem žádný drogový dealer nebo tak něco,to si nemyslete. Jenom jsem naštvala svou starší sestru Amy tak,že mně poslala sem,abych si odvykla kouřit,že prý to tak bude lepší pro všechny. To určitě,ta jenom hledala způsob,jak mně dostat z domu. Už jsem tady třetí měsíc a úspěšně se závislosti zbavuju. I když jsem si ze začátku myslela,že sestra nemá pravdu a že kouření mi vlastně pomáhá,nebylo to tak a bohužel jsem jí musela dát za pravdu. Teď zjišťuju,že to jde. Všechno jde vyřešit bez té ruličky napěchované tabákem,jenom se musí chtít. Tady v ústavu žádné kamarády nemám. Vlastně,ani venku žádné nemám,až na Travise,mého homosexuálního kamaráda z druhého konce světa(:DD!)..Vždycky jsem si vystačila sama,nikoho jsem nepotřebovala. S rodiči se nebavím,když se sestra vdala,šíleně jsme se pohádali a já nemám sílu na to,dávat dohromady něco,co nemá cenu. Ale samota mi nevadí. Nikdo mi do ničeho nekecá,můžu si dělat co chci.. Akorát si budu muset najít byt,až mně odsud pustí. Se sestrou pod jednou střechou už to dál nevydržím.
"Prosím všechny aby se dostavili do velkého sálu" ozvalo se z rozhlasu,bezva,zase nějaká velkolepá akce..
Nedobrovolně jsem vstala z postele,nazula si svoje ošuntělé,černé conversky a opustila svůj pokoj. Teda to,co mělo vypadat jako pokoj. Čtyři šedivé stěny,postel,stůl a mini koupelna.
Stereotypně jsem sešla schody,otevřela první dveře vlevo,prošla malou chodbou a dorazila na místo určení. Téměř všichni už seděli na místech,sedla jsem si na první židli,kterou jsem uviděla,bohužel do první řady vedle Caroline(muhehe :DD),holky,která je známá svojí úchylkou na klíče (:DD). Pokud někde najde klíč,sebere ho a vystaví si ho v pokoji,teda aspoň podle historek,co jsem slyšela.
"Děkuji že jste se všichni sešli tak rychle" začal ředitel Hawkins, "Proč jste vlastně tady.." nadechl se a pokračoval.. "Dnes tu pro vás máme speciální koncert" při slově koncert jsem přestala vnímat,nesnáším koncerty..
Na pódium přišlo pět kluků. Když začali zpívat,všechny holky ve věku od šestnácti do devatenácti,možná i některé dvacítky začali ječet. Všechny,až na mně. Přišli mi obyčejní,ničím vyjímeční. Koncert,teda jestli se tomu tak dá říkat trval asi čtyřicet minut,když si k mikrofonu zase stoupl Hawkins..
"Děkujeme One Direction za úžasný koncert" zatleskal jim, "A je nám velkou ctí,že se Zayn rozhodl pro odvykací pobyt zrovna u nás" podíval se na snědého kluka s kloboukem na hlavě
"Jeden směr.. Jak geniální název" naklonila jsem se ke Caroline,se kterou se moc často nebavím
"Náhodou,nejsou špatní" pokrčila ramenama
Hned jak nám dal náš obtloustlý Hawkins rozchod,zvedla jsem se ze židle a odpochodovala zase zpátky do mého pokoje. Ještě štěstí,že nám dovolili notebooky a zabezpečili bezplatné připojení,jinak by jsme se tu asi zbláznili..
"Čau Becc" přišla mi zpáva na FB od Travise
"Ahoj.. Uff,konečně někdo normální" rychle jsem mu odepsala
"Yep,co může být normálnějšího než teplý kamarád,kterého jsi ještě nikdy nepotkala F2F :D" zavtipkoval
"Já proti tomu nic nemám.. Radši být teplý než to,co jsem viděla dneska" vyťukala jsem do klávesnice
"Cos viděla? Povídej,přeháněj" Travis byl jako vždy,zvědavý
"One Derection,nebo tak něco" nemohla jsem si vzpomenout na název
"One Direction?:O" odepsal rychle
"Jo,asi jo" nepozastavovala jsem se nad tím
"What? Co dělají 1D v odvykacím ústavu?" zeptal se
"1D? :DDD" začala jsem se smát
"Jejich zkratka" vysvětlovat
"Aha,to by mně nenapadlo.. Prosím tě ty je znáš?"
"Jasně,jsou dobří :P,řekneš mi konečně co tam dělali?" psal
"Nevím,jeden z nich tu prý nastupuje na odvykačku" napsala jsem bez zájmu
"Wow,tak to se máš..:)"
"Ani ne,vypadá jako ten,na kterýho se lepí holky,takže tu bude celkem rušno.."
"Sorry honey,musím jít.. :*" loučil se se mnou
"Měj se"
Zaklapla jsem notebook a rozhodla jsem se,že se půjdu trochu projít po areálu..
Krásné, pokračuj :D