O tři dny později
Alex
Tak sbalená jsem, ještě trošku uklidím. No, to už nestihnu, za 2 minuty mám čekat před domem. Vzala jsem věci, a vyšla před dům. Auto už tam čekalo. "Ahoj všichni!" řekla jsem, když jsem nasedla. "Ahoj! Tak co, těšíš se?" zeptali se. "To si pište" odpověděla jsem jim. "Divím se ti. Týden s pěti bláznama na chatě, hmm" řekl Lou. "S bláznama, které mám nadevšechno ráda, si zapomněl dodat" řekla jsem. Všichni se smáli, i když Niall, který vypadal ještě víc ustaraněji, se moc nesmál.
Liam
"Tak jsme tu. Konečně klid!" řekl jsem, když jsme vysedli z auta. Šli jsme si dovnitř odnést věci. Trochu jsme se zabydleli, a šli jsme udělat nějaké jídlo. Byli jsme v kuchyni všichni, až na Nialla. "Hele Alex, nevíš co je s Niallem?" zeptal jsem se jí, když jsem jí odvedl do pokoje. "Má velké starosti, ale nevím jaké. Nechce o tom moc mluvit. Nevím, co mám dělat, ale chci mu pomoct, když ho takhle vidím, tak je mi na nic" řekla. Objal jsem ji. "Časem to bude zase dobré, uvidíš" řekl jsem jí, a šli jsme zase do kuchyně. Niall tam pořád nebyl. Po půl hodině jsme udělali oběd. "Dojdu pro Nialla" řekla Alex. Když odešla, zeptal se Harry "Hej kluci, nevíte co to s Niallem je?". "To kdybych věděl. Ale Alex se to snaží zjistit" řekl jsem jim. Pak se vrátila Alex. "Je zamčený v pokoji, a nechce s nikým mluvit." řekla, a celá ustaraná si sedla, a hlavu si položila do dlaní. "Teď to neřešme, najíme se, a pak něco vymyslíme" řekl Zayn, a začali jsme jíst.
Alex
Doufala jsem, že si to s klukama užiju, ale nemůžu si to tu užívat, když je Niall smutný. Vždyť je jako můj bratr. Musím zjistit, co to s ním je. Když jsme dojedli, tak kluci řekli, že půjdou za Niallem, ale řekla jsem jim, ať ho nechají, tak šli na chvíli do bazénu. Já jsem začala umývat nádobí. Liam tam ale zůstal a řekl "Mám tu zůstat s tebou?". "To je dobrý, jdi za klukama" řekla jsem mu. "A nemám jít za Niallem?" řekl ustaraně. "Teď ho nech, chce být sám" řekla jsem mu, a pak odešel. Umyla jsem nádobí, vzala zbytek jídla, co jsme nechali Niallovi, a šla za ním. "Nialle, otevři prosím. Nesu ti jídlo" řekla jsem. Odemknul. Otevřela jsem dveře, a on si šel zase sednout na postel. Zavřela jsem dveře, položila jídlo, a šla jsem si sednout za ním. "Nialle, takhle to nejde. Co je to s tebou? Stalo se něco?" zeptala jsem se. "To už je stejně jedno…" řekl, otevřel notebook, a ukázal mi nějaké vzkazy… Od haterů. To snad není pravda. Idioti!!! Když jsem odložila notebook, a podívala se na Nialla, měl hlavu položenou v dlaních. Objala jsem ho, a uklidňovala. "Jsou to jen závistivý haterové! Nevšímej si jich Nialle!! Nevědí, co mluví" řekla jsem mu. Pořád jsem ho držela v objetí, mluvila jsem na něj, a hladila ho po vlasech. Za chvíli se uklidnil. "Alex, ani nevíš, jak si mi pomohla. Děkuju ti!" řekl, a podíval se na mě. "Nialle, to je samozřejmost, a jsem ráda, že jsi mi to řekl. A už se tím netrap, dobře?" řekla jsem mu. "Dobře, slibuju. A ještě jednou děkuju" řekl. "Neděkuj mi Nialle" řekla jsem mu, a dala mu pusu na tvář. "A teď se jde za klukama!" řekla jsem, ale on nesouhlasil. "Já nejdu. Sním si jídlo, a potom vás někde najdu". "Tak dobře. Dobrou chuť" řekla jsem mu, a odešla za klukama. Byla jsem ráda, že mi řekl, co ho trápí, a teď už snad zase bude v pohodě.
Nic moc, já vím, ale nic jinýho mě nenapadalo :/
JO je to fajn kdy bude další?:))))))