close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Never say Never 13 (by Kajush)

24. dubna 2012 v 16:09 | Té |  Vaše povídky

Alex
"Kde jste proboha byli?!" rozkřikla jsem se na rodiče, protože přijeli až něco před půlnocí, a já sem už měla strach. Trochu jsme se pohádali, tak jsem odešla nahoru. Joy už spala, tak jsem se snažila být potichu. Lehla jsem si do postele, a přemýšlela. Po chvíli jsem usnula. Ráno mě vzbudila Joy. Rodiče jeli do nemocnice, tátovi se udělalo blbě. Bála jsem se, že je to kvůli mně. Neměla jsem na ně včera večer řvát. Ach jo! Já jsem vážně pitomá. Joy mě uklidňovala, ale nepomohlo to. Okamžitě jsem zavolala mamce. Nebrala to. Tak jsem se šla nasnídat, i když jsem neměla hlad. Vůbec nic jsem nevnímala. Ani to, že mi zvonil mobil. Z myšlenek mě vytrhla Joy, která na mě řvala "Copak si hluchá? Mobil!". Sebrala jsem se, a šla telefonovat do pokoje. Byl to Liam. "Ahoj krásko. Nevzbudil jsem tě?" řekl veselým tónem. "Ahoj. Nene, nevzbudil, v pořádku. Tak co pro mě máte za překvapení?" zeptala jsem se sklesle. "To ti neřeknu, to už by nebylo překvapení. Místo toho mi řekni, co s tebou je". Ach jo. "Včera jsem se dost pohádala s našima, a dneska ráno mamka vezla tátu do nemocnice, bylo mu prej strašně zle. Bylo to určitě kvůli mně. Jsem vážně pitomá…" a rozplakala jsem se. "Ale no tak, neplač zlato! Prosím, neplač. Jinak se okamžitě začnu balit, a poletím za tebou! Určitě to nebylo kvůli tobě, tyhle nemoci jsou prostě nevyzpytatelné" snažil se mě uklidnit. Chvíli jsme si ještě povídali, ale pak přišla mamka, tak jsem zavěsila, a běžela dolů zjistit, co se stalo.

Liam
"Stalo se něco? Podle toho co jsem čirou náhodou zaslechl, to vypadá, že všechno není tak, jak má být, že mám pravdu?" řekl Niall, který přišel ke mně do pokoje hned, jak jsem zavěsil. "No, to není, brácho…" a řekl jsem mu, co se stalo. Řekl, že Alex po zkoušce zavolá, a taky ji povzbudí. "Díky kámo, jsem rád, že tě mám!". Byl jsem rád, Niall je vážně skvělý. I když někdy bych ho přizabil, ale co, aspoň není nuda. S klukama nikdy není nuda, jsou jako moje druhá rodina. "A Liame? Když mě máš tak moc rád, tak co kdyby si teď šel do kuchyně a…" pochopil jsem ho už v půlce věty, a skočil mu do řeči. "Jo, jasně Nialle, chápu to moc dobře. Že jsi to ty…" řekl jsem, a šel do kuchyně udělat nějaké jídlo. Myšlenkama jsem byl ale pořád někde jinde. Všiml si toho i Louis. "Hej ty, co to s tebou je?" řekl. "Ale nic, v pořádku" řekl jsem mu jen, nechtěl jsem s nikým nic rozebírat.

Alex
"Takže za to můžu já!" rozplakala jsem se. "Ne, to nemůžeš zlatíčko. Tahle nemoc je zrádná. Doktor jen řekl, že to mohlo být i kvůli velkému stresu, a ne, že je to hlavní důvod. Netrap se tím. Všechno je přece v pořádku. Jenom si táta teď sbalí věci, a pojede do lázní o týden dřív" řekla mi mamka. "Co se ti stalo Alex?" řekl táta, když přišel do kuchyně, kde jsme všichni seděli u stolu, a viděl mě plakat. "Nic, v pořádku, já jen…To je jedno. Měj se tam dobře tati, odpočiň si, a bude ti líp. Mám tě ráda" řekla jsem mu, a objala ho. Pak ho máma odvezla, a Joy mě objala. "Alex, no tak, neplač. Chápu, že to máš těžké, ale zvládneš to. A mimochodem…Mám pro tebe menší překvápko. Už jsem to domluvila s tvojí mámou, když přišla, a ty si nahoře telefonovala" řekla mi. "Překvápko? Tak povídej, třeba mi to aspoň trochu potěší" řekla jsem, a poslouchala, co Joy řekne.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ♥Verča ♥TVD♥ ♥Verča ♥TVD♥ | Web | 24. dubna 2012 v 16:17 | Reagovat

pěkný dess :-) :-) .-) :-) :-)

2 Já | 24. dubna 2012 v 17:43 | Reagovat

Hezký

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama