Alex
Dneska přiletí Joy. Mám vážně radost. Ráno jsem se osprchovala, nasnídala, a vyrazila taxíkem na letiště. Letadlo mělo zpoždění, takže jsem tam čekala asi hodinu. Mezitím mi napsal Liam smsku "Zlato, musím s tebou mluvit. Až budeš mít chvíli, zavolej mi prosím". Hned jsem mu odepsala "Zavolám ti později, taky s tebou musím mluvit". Šlo o to, že táta pojede za týden do lázní, na měsíc, takže poletím na 3 týdny zpátky. Liam to ještě neví, a Joy taky ne. Konečně ohlásili přistání letadla z Londýna. Konečně! Čekala jsem před letištěm, a hledala Joy v davu lidí. Po deseti minutách jsme se konečně našly. Přivítaly jsme se, chytily taxík, a vyrazily k nám. Rodiče šli nakupovat, tak Joy si mezitím vybalila věci, a začaly jsme dělat oběd. Při vaření jsem Joy řekla, že poletím zpátky s ní. Samozřejmě byla nadšená, a já taky.
Liam
Alex pořád nevolá. S klukama jsem už mluvil, ale asi zůstanou v Londýně, a Niall pojede na chvíli domů. Nevadí, poletím sám. Teď jdeme s klukama na bowling, trochu se odreagovat. Potom zavolám Alex, pokud mi teda nezavolá dřív. A zavolala, asi po půl hodině. "Ahoj! O čem si potřeboval mluvit?" zeptala se hned, když jsem zvedl mobil. "Ahoj! Jde o to, že teď budeme mít 2 týdny pár koncertů, a potom přibližně 2 týdny volno. Takže, ať chceš nebo ne, letím za tebou" řekl jsem narovinu. Začala se smát. "Čemu se směješ, zlato?" zeptal jsem se. "Ha, víš, do Ameriky nepoletíš, protože já letím zpátky do Anglie, za týden" řekla. Páni, skvělé! Hned jsem měl lepší náladu. "Vážně? Jakto? A na jak dlouho?" začal jsem se ptát. "Ano vážně! Táta pojede za týden na měsíc do lázní, takže domů pojedu na 3 týdny, pokud mě tu mamka nebude dřív potřebovat" odpověděla. Potom jsme se dohodli, že si zítra ještě zavoláme.
Alex
Za tu dobu, co jsem tady, mě poprvé nakazila dobrá nálada. Byla tu Joy, táta je doma, a za týden se uvidím zase s klukama. Navečeřeli jsme se všichni spolu, a Joy pak šla nahoru do pokoje, vybalit zbytek věcí, a mamka šla umýt nádobí. Takže jsme si sedla k tátovi do obýváku. Pořád mě překvapovalo, jak je veselý, a v pohodě. Chvíli jsme si povídali, ale pak začal jeho oblíbený seriál, tak jsem šla nahoru za Joy. Seděla u notebooku, a s někým si psala. Ještě jsem došla dolů pro nějaké pití a chipsy. S Joy jsme si pak povídaly o všem možném, vtipkovaly jsme, atd. Byla jsem vážně ráda, že tu je. Nevím, co bych bez ní dělala. Dohodly jsme se, že zítra půjdeme nakupovat. Mně se moc nechtělo, byla jsem nějaká slabá, bolela mě hlava, a bála jsem se, že na mě něco leze. Ale nakonec jsem souhlasila.
Joy
Skvělé, přemluvila jsem Alex, ať jde semnou zítra do města. Nevěděla, co jsem domluvila. V Americe bydlely naše dvě spolužačky ze střední. Neviděly jsme se spolu rok. Doufám, že to vyjde, Alex nevypadá moc dobře, tak doufám, že neonemocní.
Tak nevím, mám vůbec ještě psát dál ?? Příjde mi, že už to nečtete. Řekněte, ať vím, jestli má cenu psát další :))